Když vám budou dva lidé vyprávět stejnou příhodu, každý ji poví trochu jinak. Nejen formou, ale i obsahem. Paměť je totiž mrška a každému utkví něco trochu jiného. A pak jsou také lidé, jejichž selektivní paměť může soutěžit s múzou pana Andersena.
Xier: Pastafa?
Pastafa: Správně! Ty musíš být nepochyně prorok našeho Létajícího Špagetového Netvora, když znáš mé jméno!
Xier: Ne, ale Flóra mi o tobě už něco pověděla. Prý mi řekneš, co se stalo a kde jsou ostatní.
Pastafa: Ó, tys velký prorok, když znáš i jména nevěřících.
Xier: Říkám, že nejsem prorok, Flóra se mi představila sama! Soustřeď se, špagetový mužíku a pověz, co se stalo a kde jsou ostatní.
Pastafa: Ale ty jsi přeci prorok...
Flóra: On není prorok, Pastafo, je to podvoidník.
Pastafa: Jakže?
Xier: Co?
Pastafa: Inu, podvoidník nebo prorok, vděčíme ti za mnohé, ehm, cizinče. Dobrá, povím ti vše přesně jak se to stalo...
Pastafa: Původně jsem měl v plánu obětovat Létajícímu Špagetovému Netvorovi Alexujovi starožitné bionické oči, avšak jeho Špagetovost mi obětiny vyrazila z rukou a vyžádala si tak, abych je vyhledal v hustém lesním podrostu. Však když se mi poštěstilo najít i druhé oko, nebylo již obětin potřeba, Drak byl sťat neznámou mocí. Ale běda, Alexujovo druhé oko bylo rozdrceno padající dračí hlavou!
Pastafa: Les okolo byl v jednom plameni a já neviděl jedinou cestu, jak se připojit ke svým druhům, když v tom se to stalo...
Pastafa: Výbuch a ohnivá stěna řítící se přímo proti mě. Už jsem se loučil se životem, když jsem zahlédl temnou siluetu letící přímo proti mě - to jsi byl ty. Potom jsi narazil do dračí hlavy takovou silou, že jsi ji spolu se mnou odmrštil do dáli. Nakonec jsme přistáli jen kousek od zbytku družiny a Surael nás teleportovala zpět do osady. Místní nás odměnili za naše zásluhy a mi se vrátili na palubu Sokolíka a odletěli.
Pastafa: Když jsme odlétali, ještě jednou jsem pohlédl dolů a spatřil to prokleté místo, kde jsme bojovali s drakem. Celé se kolem dokola propadlo do těch nejstrašlivějších hlubin v bezednou propast, obklopenou ohnivým prstencem, z něhož stoupal dým mnoho kilometrů do výšky jako přízrak zla vystupující z jámy...
Xier: To znamená, že singularitní generátor z dezintegrátoru se poškodil a implodoval všechno v okolí tak šedesáti kilometrů...
Xier: Takže jsou všichni mrtví...
Pastafa: Ale Létající Špagetový Netvor je jistě odmění pivem jako křen, jestli jejich duše nepohltili temné síly Nicoty.
Flóra: Pastafo, moc mu
nepomáháš...
« starší komiks • všechny epizody • novější komiks »
Přepis komiksu
Xier: Pastafa?
Pastafa: Správně! Ty musíš být nepochyně prorok našeho Létajícího Špagetového Netvora, když znáš mé jméno!
Xier: Ne, ale Flóra mi o tobě už něco pověděla. Prý mi řekneš, co se stalo a kde jsou ostatní.
Pastafa: Ó, tys velký prorok, když znáš i jména nevěřících.
Xier: Říkám, že nejsem prorok, Flóra se mi představila sama! Soustřeď se, špagetový mužíku a pověz, co se stalo a kde jsou ostatní.
Pastafa: Ale ty jsi přeci prorok...
Flóra: On není prorok, Pastafo, je to podvoidník.
Pastafa: Jakže?
Xier: Co?
Pastafa: Inu, podvoidník nebo prorok, vděčíme ti za mnohé, ehm, cizinče. Dobrá, povím ti vše přesně jak se to stalo...
Pastafa: Původně jsem měl v plánu obětovat Létajícímu Špagetovému Netvorovi Alexujovi starožitné bionické oči, avšak jeho Špagetovost mi obětiny vyrazila z rukou a vyžádala si tak, abych je vyhledal v hustém lesním podrostu. Však když se mi poštěstilo najít i druhé oko, nebylo již obětin potřeba, Drak byl sťat neznámou mocí. Ale běda, Alexujovo druhé oko bylo rozdrceno padající dračí hlavou!
Pastafa: Les okolo byl v jednom plameni a já neviděl jedinou cestu, jak se připojit ke svým druhům, když v tom se to stalo...
Pastafa: Výbuch a ohnivá stěna řítící se přímo proti mě. Už jsem se loučil se životem, když jsem zahlédl temnou siluetu letící přímo proti mě - to jsi byl ty. Potom jsi narazil do dračí hlavy takovou silou, že jsi ji spolu se mnou odmrštil do dáli. Nakonec jsme přistáli jen kousek od zbytku družiny a Surael nás teleportovala zpět do osady. Místní nás odměnili za naše zásluhy a mi se vrátili na palubu Sokolíka a odletěli.
Pastafa: Když jsme odlétali, ještě jednou jsem pohlédl dolů a spatřil to prokleté místo, kde jsme bojovali s drakem. Celé se kolem dokola propadlo do těch nejstrašlivějších hlubin v bezednou propast, obklopenou ohnivým prstencem, z něhož stoupal dým mnoho kilometrů do výšky jako přízrak zla vystupující z jámy...
Xier: To znamená, že singularitní generátor z dezintegrátoru se poškodil a implodoval všechno v okolí tak šedesáti kilometrů...
Xier: Takže jsou všichni mrtví...
Pastafa: Ale Létající Špagetový Netvor je jistě odmění pivem jako křen, jestli jejich duše nepohltili temné síly Nicoty.
Flóra: Pastafo, moc mu
nepomáháš...
Komentáře
Okomentovat