Přeskočit na hlavní obsah

#13 Létající Špagetoví Netvor se přeci nepřetrhne pro něčí krásné oči

Různé formy obětí jsou běžné v mnohých náboženstvích. Pastafariáni původně žádné oběti neprováděli a dokonce ani nestavěli chrámy, nevedli svaté války a vůbec nedělali spoustu věcí, co jiné církve, jednoduše proto, že si to Létající Špagetový Netvor nepřeje. Jenže ortodoxním pastafariánům to přišlo líto a naučili se od svých diskordiánských kolegu obětní rituál, při kterém přemění nějaký cenný předmět v prach aby uspokojili svého boha.

Co ale ortodoxním pastafariánům úplně nedochází je fakt, ze Létající Špagetový Netvor to opravdu nemá rád.
Podvoid komiks - #13 Létající Špagetoví Netvor se přeci nepřetrhne pro něčí krásné oči

« starší komiksvšechny epizodynovější komiks »



Přepis komiksu


Alexuj: (vyndavá si své bionické oči) Aaarrhg! A je to...
Alexuj: Tady jsou moje oči, Pastafo!
Alexuj: Kde jsi? Já tě nevidím!
Pastafa: Tady!
Pastafa: Honem, hoď mi je! Jeho Špagetovost se už nemůže dočkat své obětiny.
Létající Špagetový Netvor: Cože? Copak jsem do svého evangelia nepsal, že o žádné oběti nestojím? Kdybych chtěl další oči, tak si je prostě stvořím a hotovo. Navíc ten chlápek je zjevně potřebuje.
LŠN: K čemu to objetování je? Během rituálu tu věc zničí a kdybych ji na něco chtěl, tak si stejně ji musím stvořit znovu.
LŠN: Ti ortodoxní pastafariáni jsou někdy taky pěkně padlí na hlavu.
LŠN: Tak mu nějak jemně naznačím, ať si ty oči strčí do příslušných
důlků a dá mi pokoj.
(Špagetový Netvor pinkne svým nudlovitým výběžkem do letících bionických očí, takže je Pastafa nechytí)
Alexuj: Tak co, Pastafo? Máš je?
Pastafa: Ehe! A-ale ovšem! Za chvíli je drak pryč! Není důvod se znepokojovat!
Pastafa: (pro sebe) Jestli ty oči včas najdu, do makarónu!
Hůl vzpříčená v drakově tlamě: PRÁSK!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

#23 Po večeři jako po výprasku

Prezentace. Málo kdo je má rád. Málo kdy jsou k něčemu dobré. A na lačno jsou ještě nepříjemnější. Přesto si ale spousta lidí myslí, že by se dělat měly a tak je prostě dělají...

#22 - Setkání u večeře

Na scénu v jídelně jsem se těšil. Říkal jsem si, jak budou všichni pěkně sedět, bude jich vidět jen půlka a tak že to půjde jako po másle. Nešlo. Usadit šest postav za stůl tak, aby se s nimi dalo hýbat, bylo na ně vidět a ještě tři z nich seděly zády nebyla vůbec žádná legrace. Ale nakonec se podařilo ... a doufám, že příští číslo mi už půjde líp.

#17 A co vy jste vlastně zač?

Nezanedbatelnou část přípravy tohoto dílu komiksu jsem ztrávil na internetu, pátrajíc po nějakém ryze pastafariánském pozdravu. Marně. Zakladatelé fiktivních kultů by si měli dávat víc záležet na takových drobnostech. Co má správný pastafarián říct, když vstoupí do místnosti? Inu, musel jsem si poněkud vymýšlet.